Na čem v běhání nesmíte šetřit

Foto: Mizuno

Ano, já vím, běhání je levný sport – jenže jak se to vezme. Abych si ho užila, chci, aby byl co nejkomfortnější a výbava mi výkon ještě podpořila. Za tu dobu, co běhám,  jsem si vyzkoušela, že na těchto věcech (samozřejmě kromě kvalitních běžeckých bot) šetřit opravdu nesmím a nedělám v nich kompromisy:

Trenér

Trenér sice není věc, ale je pro mne jedním z nejdůležitějších pilířů u běhu. Když jsem vyběhla poprvé, měla jsem trenérku, která mi vše vysvětlila, ukázala a díky tomu mě běh začal bavit a taky jsem se vyvarovala začátečnických chyb – nezkazila jsem si hned na začátku styl, nepřepálila tempo, věděla jsem, jak dýchat, jak se mám rozcvičit, i jak protáhnout svaly po doběhu. Proto všem těm, kteří s během začínají, doporučuji si aspoň soukromou hodinu, dvě s trenérem zaplatit a několik stovek do toho investovat. I teď, každý týden běhám s trenérem – s holkama ve skupině Jdu běhat. Nestojí to tolik, jako bych si platila soukromé hodiny. Pořád je se co učit a pilovat. Navíc trenér sestaví trénink tak, že se zlepšuji a běhání nemám monotónní, takže mě to baví. Trenéry ráda střídám. Každý je jiný a pokaždé mi dá něco nového.

Ponožky

Když jsem začínala běhat a pořizovala jsem si výbavu, nevěřila jsem, že můžou běžecké ponožky stát i více, než tři stovky. Tolik peněz? Na co? V mém oblíbeném obchodě jsem se však pustila do řeči s prodavačem Radimem a ten se divil, že ještě kvalitní ponožky nemám. Řekl mi, ať je zkusím, že uvidím ten rozdíl a měl pravdu. Kvalitní běžecké ponožky se od klasických liší tím, že jsou často označené, na kterou nohu jsou – levá, pravá. Je to dáno tím, že mají speciální vyztužené zóny v místech, kde se chodilo v botě nejvíce tře. Navíc jsou z materiálu, který v botě dobře drží, neklouže v ní a dobře odvádí pot. Některé značky dokonce mají typ ponožek, které jsou přesně určené k danému typu boty – má to tak třeba Asics.

Podprsenka

Chlapy toto zajímat nebude, ale my ženy víme, jak je kvalitní běžecká podprsenka důležitá – zvlášť u delších běhů. Musí dobře prsa držet, přitom nikde neškrtit, neřezat a neomezovat v pohybu. Alchymie. Já mám podprsenek několik a střídám je. Po nějaké době se mi stane, že už cítím, že dosloužila – spodní lem pod prsama mě při velkém propocení začne řezat a mám tam pak odřenou kůži, která štípe a chvíli to trvá, než se to zahojí. Mně osobně nejlépe sedí navlékací podprsenky přes hlavu, která mají velikost podle oblečení, tedy S. Pokud však máte větší hrudník, doporučuji zajít si k odborníkům – velmi dobře školené prodavačky mají v prodejně Nike ve Slovanském domě nebo doporučuji značku Anita, kterou prodávají třeba v Triexpertu.

Kompresky

Poprvé jsem kompresky viděla na svém prvním závodě a divila jsem se, proč tolik lidí má ty zářivé podkolenky. Začala jsem se pídit, k čemu jsou a zjistila jsem, že to není jen pro parádu, ale že podpoří výkon a hlavě pak nebolí tolik svaly. Zajela jsem si do běžecké prodejny a jedny zářivě růžové si hrdě za sedm stovek koupila. Byly krásné, ale běhalo se mi v nich špatně. Nechápala jsem, co na nich ostatní mají. Když je po čase ukázala Michalovi, jen se zasmál a řekl, že to je přece jasné, proč se v nich necítím. Místo komprese mi jen zaškrcují nohu pod kolenem a kromě vzhledu s kompreskama nic společného nemají. „Tyhle vyhoď. Musíš si kompresní podkolenky vybírat u značek, které se na toto specializují.“ řekl mi tenkrát. Změřil mi obvod lýtka a přišel domů s novýma kompreskama. Byl to rozdíl – stahovaly lýtko po celé ploše a krásně i držely i klenbu. Neměla jsem od nich vytlačený lem a když jsem si je navlékla, nechtělo se mi omdlít, jak moc stahovaly. Tenkrát jsem pochopila, že to opravdu funguje a že dát za podkolenky přes tisícovku se vyplatí. Mám je už tři roky a pořád skvěle drží. Má to ovšem jednu malou nevýhodu – jsem teď už na nich závislá.

A jak to máte vy?