Jsou to tři roky, co jsme se se Soničkou seznámili na Sportisimo půlmaratonu Praha. Od té doby se toho stalo neskutečně hodně. Poznali jsme spoustu skvělých kamarádů a zažili neuvěřitelné věci. Proto bylo logické rozhodnutí, že se také na tomto půlmaratonu vezmeme. Jak to celé probíhalo?
Rozhodnutí padlo na podzim, že jdeme do toho. Ihned jsme oslovili RunCzech a ty náš nápad nadchl a souhlasili. Carlo Capalbo dokonce přišel s nápadem svatby na trase. Tady by náš příběh mohl skončit, jenže svatba – to není jen tak. Pokud chcete svatbu podle svých představ mimo běžné prostory, musíte se pěkně otáčet, aby vše dobře dopadlo.
Oblek a šaty
Ano, existuje dokonce světový rekord v maratonu v obleku, my ale chceme být v běžeckém, přesto vypadat jako ženich s nevěstou. Museli jsme trošku hledat a přemýšlet a improvizovat. Boty byly jasná volba Adidas Adizero, pravověrné závodky, Soňa Adiosy a já Boston. Doplněno v pánské verzi černými legínami Adios v dámské verzi pak bílými.
Bílé legíny a aby se dobře běželo, ale aby byla nevěsta krásná, potřebuje také šaty. Ještě štěstí, že Sonina švadlena také běhá a tak připravila model pro běžeckou nevěstu. Pro mě zase speciálně upravila ženichovský dres.
Hledá se místo
Chcete svatbu na trase závodu? Budete si muset silně promyslet logistiku. Místo musí být dostatečně velké, aby se na něj vešli svatebčané, oddávající i ženich s nevěstou. Nesmí být na městské zeleni, musí to být na místě přibližně v polovině trasy. Výsledek bylo vytipování čtyř míst, kde by se mohla svatba konat. Některá lepší, jiná horší.
Hledá se oddávající
Svatba mimo obřadní síň a z brzkého jara, tak to má další háček. Potřebujete ochotného oddávajícího a matrikářku. Tak začalo obvolávání Městských částí, ale neúspěšně. Snaha sehnat někoho, kdo nám bude ochoten pomoct, vedla z počátku pouze k zoufalství. Soňa už házela flintu do žita, já se ale rozhodl, že to prostě vyjde. Naštěstí se nás včas ujal místostarosta Prahy 7 – Ondřej Mírovský a pomohl nám domluvit matriku. Bylo jasno – svatba bude na Praze 7. Jedno z vybraných míst a zrovna to nejvhodnější sem přesně zapadlo. Schody pod kyvadlem.
Běžím si pro povolení
Uklidňujeme se: Teď už opravdu nestojí svatbě nic v cestě. „Máte povolení k záboru prostranství?“ Zeptali se nás na matrice. „Ne? Tak to, ale potřebujeme.“
Povolení pro Prahu 7 má na starosti Správa komunikací. Jsou tam moc milí lidé. Zbývá stále měsíc času. Pán, který nás má na starosti, zjišťuje, že zvolené místo nespadá do jeho pravomoci a odkazuje mě na Magistrát hlavního města. Začíná hon na správný odbor. Obvolávání magistrátu nevede první tři dny k výsledku. Všichni jsou milí, ale nevědí, kdo mi může pomoct. Blíží se svatba, na schválení záboru mají úřady 30 dní. Utěšuji se tím, že to ale zvládají i za týden. Jistý si nejsem, zato jsem zpocený jako při maratonu za letního parna. Čtvrtý den se to povedlo. Sehnal jsem velmi milou paní z péče o zeleň, která mi radí jak postupovat, náš nápad na svatbu se ji líbí. Zbývá 21 dní do svatby a já si běžím pro povolení.
Kde jsou svatební oznámení?
Protože je vše na poslední chvíli, také svatební oznámení se tiskly až 14 dní před svatbou. Krásně vytištěné a připravené oznámení k nám vyrazily minulou středu expres Českou poštou, Sonička si kvůli tomu naplánovala ve čtvrtek práci doma. Bohužel pošta se ani nepokusila o doručení. Teď už není na vyzvedávání čas, a tak naše oznámení zůstanou asi nadosmrti na poště.
Zuby – pohroma huby
Stres a shon si nakonec vybraly daň i na mně. Ve čtvrtek večer mě začaly bolet zuby. Bolest se stupňovala tak, že v pondělí už se mnou nebylo doma k vydržení. Naštěstí se mě zželeli v Asklepionu a hned v úterý jsem šel na zubařské křeslo, kde jsem čekal, že za pár minut budu hotov. Z několika minut se vyklubaly tři a půl hodiny intenzivního zákroku. Naštěstí se povedlo a přišla úleva.
Náš den se blíží
Zbývají poslední dny, co je před námi? Čtvrteční představení příprav naší svatby v 15 hodin na Running Expu. V pátek příjezd rodiny a v sobotu už si to musíme jen odběhnout. Tak držte pěsti a přijďte fandit!
Ahojte, dneska jsem byla na půlmaratonu jako divák a viděla jsem vás běžet, byli jste fakt nepřehlédnutelní. Myslela jsem si, že Soňa bude mít „jen“ bílé elasťáky a třeba bílé tričko, ale ne přímo šaty. Přeju Vám hodně štěstí a mnoho společně naběhaných kilometrů. Atmosféra závodu byla tak super, že si říkám, že možná příští rok taky poběžím. Ale to si říkám každý rok.
Tak to je neobvykla svatba. Uprimne receno, by me odradilo uz to zarizovani. Behani mam rada, ale myslim, ze do „bezecke svatby“ bych nesla – jsem zvedava na svatebni fotky a nevestu v bilych leginach…
xx Vera
https://simplelivingstylebyvera.blogspot.co.at/