Běhání je skvělé nejenom pro hlavu, pro fyzičku a pro zdraví, ale také se s ním začne měnit tělesná schránka. V něčem nám ji ovlivnilo v dobrém a v něčem je to úplná katastrofa!
SOŇA
Negativně: Vlastním nevýstavní chodidla
Vždycky říkám, že z čeho jsem při počátečním randění měla s Míšou největší strach, bylo vidět mne bez ponožek. Běhání mi totiž dost změnilo vzhled mých nehtů u nohou. I když mám kvalitních běžeckých bot hodně a nosím je větší o číslo a půl, moje nehty trpí a to zejména při dlouhých horských závodech, kdy se velká část prudce sbíhá z kopce dolů. Ty pak trpí, jsou citlivé, špatně rostou a hlavně hrají všemi barvami – nejvíce modrou a fialovou. Naštěstí mi Míša tenkrát řekl, že je taky běžec a že tyto problémy s nehty taky zná. A moje řešení teď? Chodím k šikovným pedikérkám, které moje nehty vždy dají dohromady tak, že nikdo nic nepozná. P.S. Ještě, že existují tmavé laky!
Pozitivně: Mám hezčí pleť
Dříve jsem se jít ven dokopávala jen velmi ztěžka. Večer po práci se mi už nechtělo a tak jsem se do přírody dostala většinou jen o víkendu. Teď běhám – počasí nepočasí a jsem pravidelně celý rok na čerstvém vzduchu. Díky tomu pak vypadám lépe. Jsem jednak spokojenější – to se také projeví na výrazu tváře a moje tváře mají hezkou, zdravou, narůžovělou barvu. Míša vždycky tvrdí, že nejkrásnější jsem, když zrovna doběhnu.
Negativně: Mám kolena samou jizvu
Občas se mi stane, že když si nedávám pozor, tak zakopnu a letím. Stalo se mi to tak i na Valašsku, když jsem si povídala s kamarádku při běhání v lese. Podklouzla mi noha na mokrém kameni a já letěla na břicho. Odnesly to dlaně a hlavně kolena, která byla tak odřená, že jejich hojení trvalo několik měsíců. Stává se mi teď, že když mám v létě sukni, často pohledy spočinou na mých jizvách. Ovšem ty ke mně patří a já jsem na ně hrdá. Vždyť vznikly při mém milovaném běhu!
MICHAL
Negativně: Pravidelně přicházím o nehty
Když jsem o tom poprvé četl, že při běhání můžu přijít o nehty, říkal jsem si, tak to nebude můj problém, to se přece stává jen ultraběžcům. Jenže jak šel čas, vzdálenosti se prodlužovaly a při běhání po horách s ostrými seběhy můžu mít ve špičce sebevíce místa a on to vždy nějaký nehet odnese. Vlastně je to už takové poznávací znamení běžců. Když jsem v létě u vody, jiný běžec hned ví, co jsem zač.
Pozitivně: Shodil jsem skoro 40 kilo
Nebylo to sice jen kvůli běhu, ale ten byl hlavním impulzem. Díky běhání jsem začal hubnout z více než 120 kil postupně klesl k 90. Když jsem pak také změnil stravu a omezil výrazně cukry, váha se stabilizovala okolo 85 kil. Ještě bych sice rád mírně upravil váhu, ale to, že nevypadám jako kobliha s nožičkama, tak za to může jednoznačně běh.
I když jsme běháním poznamení, nelitujeme. Nehty dorostou a zatřou se lakem, jizvy se zahojí. Zážitky a ten krásný pocit, který nám běhání dává, to stojí za to. A jak ste na tom vy?