Foto: Rozbehnito.cz
Mnoho běžců má za sebou Olympijský běh a to nám připomnělo situaci, kdy ho loni Soňa zaběhla jen půlku, protože ji šíleně bolela ruka. Je dobré být v cíli za každou cenu nebo je lepší si říct: teď končím? Jak jsme to měli my:
SOŇA
Maraton
Jakmile jsem začala běhat, pomalu, ale jistě, jsem po půlmaratonu chtěla překonat hranici 42 kilometrů a dát to. Poctivě jsme se s Míšou připravovali, avšak v den D mi nenahrávalo několik karet: dozníval jetlag z mé cesty po Indii, den předem jsem TO dostala, bylo velké teplo a celkově jsem byla unavená. Do 25. kilometru se mi běželo krásně, na třicátém jsem chytila migrénu. Ta vypadá tak, že se mi rozdvojí obraz a pokud si nevezmu ihned prášek, začne mi šílená bolest hlavy. Prášek jsem u sebe neměla a tak ho poptávala i diváků a sehnala ho až u Rudolfina. Tak strašně jsem chtěla závod doběhnout a nevzdát ho, že mi prášek rychle zabral a já se do cíle dostala. Zdravé to určitě nebylo, ale mysl a motivace je tak silná, že toho nelituji.
Běhej lesy
Seriál Běhej lesy byl pro mne dva roky jako zakletý, zvlášť Karlštejn. Tak moc jsem chtěla vidět Ameriku – legendární lom s tyrkysovou vodou, kam se člověk normálne nedostane, že jsem celý půlmaraton oběhla s velkou bolestí kolene a v cíli jsem pak už nemohla ani chodit. Byla jsem u fyzioterapeuta a ten mi řekl, že to je přetíženým stehenním svalem. Dala jsem si deset dní klid a masírovala se s pomocí válce. Zabralo to. Tady si ale myslím, že jsem ze závodu měla odejít.
Podruhé jsem Běhej lesy běžela rok na to a bylo obrovské horko. Po deseti kilometrech se mi zase ozvala migréna. Prášek jsem už měla s sebou (ponaučena maratonem), ale věděla jsem, že běžet s ním není dobré pro srdce. Takže jsem ze závodu odešla a do cíle mě dovezl jeden hodný pořadatel. Bylo mi sice líto, že jsem Ameriku znovu neviděla, ale tady bylo opět dobré tělo zbytečně nezatěžovat, určitě by si to pak vybralo jindy.
MICHAL
Nikdy nevzdat ale…
Ačkoliv s oblibou říkám, že závody se nevzdávají, tak bolest k závodění patří a vzdávat jen proto, že mám křeče nebo že to bolí, to není můj styl. Je ale několik výjimek. Vzdal jsme vlastně závod jen jednou a jednou jsem k závodu ani nenastoupil. V obou dvou případech mě to stálo hodně přemáhání.
Horská výzva Krkonoše
Mělo to být naše první společné ultra. Vyrazili jsme o půlnoci a zpočátku šlo vše skvěle. Dokonce jsme se drželi v popředí startovního pole. Jenž pak jsme třikrát zabloudili a rázem bylo vše jinak. Ve snaze vše dohnat jsem navíc udělal několik špatných pohybů a na hřebeni Sněžky mi úplně oteklo koleno a já mohl jen tak tak jít nahoru nebo po rovině. Při pokusu o chůzi z kopce noha odmítala poslušnost. Nezbývalo tak, než využít pohostinnosti horské služby, nechat si koleno obstříknout a zatáhnout. Jsou zkrátka okamžiky, kdy pokud hrozí dlouhodobější zranění, je lepší to vzdát.
Limone Skymarathon
Měl to být loni jeden z vrcholů sezóny. Měl jsem natrénováno, byl jsem skvěle připravený, těšil jsme se jako malý kluk. Jenže 14 dní před startem mě skolila rýmička. Teploty, naprosto žádná síla na trénink. Po pár dnech jsem se sice dal jakš takš do pořádku, jenže Limone je zkrátka ultraspecialita a riskovat nemá smysl. Musel jsem tak těsně před startem účast odříct.
Zkrátka týden po nemoci je účast v závodě extrémní riziko. O to větší, pokud jde o závod horský.
Pokud jste i vyna vážkách, jestli vzdát nebo nevzdat, zamyslete se, co je v sázce. Pokud se vám jen nechce, pak by byla velká škoda ukončit. Pokud ale hrozí zranění, nestyďte se říct: „Dnes v cíli nebudu.“ Podobně, pokud jste po nemoci, dobře si rozmyslete, jak brzy vyrazíte na první závod.
Skvely clanek na jine tema nez je zvykem. Myslim si, ze se zranenim by se bezet nemelo a poradit by mel lekar. Ja takhle odrekla pulmaraton a jsem zato rada, ptz do zivota se mi dostali jine sporty a hodnoty. Behem zavodu je to individualni, ale pokud by mel bolelo koleno tak jako pred 2 mesici, tak bych nedobehla. Navic, clovek musi po behu i neco dalsi den delat – jit do prace, ma terminy.
https://simplelivingstylebyvera.blogspot.com/
Ahoj Verko, dekujeme moc! To s tim pulmaratonem bylo urcite rozumne. Telo dava signaly a musime ho poslouchat. Prejeme hodne zdravi a at Ti to hezky beha! Sona a Michal
Super spísané zážitky. Hlavne aby sa zachovalo zdravie 🙂
Dekujeme moc! Ano, souhlasime. Zdravi je nejdulezitejsi!