Závodů je přes rok celá spousta, ale některé jsou prostě naše srdcovka. Proto jsme už potřetí absolvovali desítku do Chebu, kde trať vede historickým centrem, přes přehradu a přes zlatou atletickou dráhu. Ale nejraději tu stejně máme všechny ty skvělé lidi kolem.
Soňa:
Do Chebu se každý rok těšíme, protože si tu užijeme nejenom závod, ale i celý víkend. Je tu toho tolik co dělat! Jen si projít centrum města zabere aspoň den, krásně se tu běhá okolo Ohře a navštívit se tu dají Františkovy lázně s akvaparkem. My oficiální program tentokrát hlavně spojili s odpočinkem. Bydleli jsme v našem oblíbeném hotelu Komorní hůrka, kde se o nás pěkně starali a který má svou vlastní velkou wellness zónu s bazénem, saunovým světem. Odpočívat se tu dá ve vířivkách, které běžcům výborně promasírují svaly.
Letos Cheb slavil. Co dva roky tu jsou Valdštejnské slavnosti. Bohatý program a spousta lidí v historických kostýmech, jarmark – to vše dodávalo městu zajímavý, až pohádkový ráz. My slavili zase běžecký svátek už v sobotu – společně s Andy a a Andrejkou z FitFab Strong a kluky z Rozběhnito.cz jsme měli pěkné sportovní odpoledne, kde posilování a doplňovaly i zajímavé taneční kreace, kde si mnozí přišli na své.
Abychom doplnili ztracenou energii, zašli jsme si do Špalíčku na fantastickou zmrzlinu. Té nelze odolat. Stejně jsme věděli, že ji vyběháme na našem společném předzávodním výběhu, kde se nás sešla velká parta spolu s kamarády a fanoušky, které známe už z minulých let – Renča, Honza, David, Hančí, Pepa a další běžci s námi běželi okolo Ohře. Dokonce i ti, kteří předtím uběhli maximálně pětku, dali i v horku přes sedm kilometrů! Ta energie pro doběhu byla prostě nádherná!
Michal:
Neděle pak patřila závodu. Už při rozcvičení s Andy jsem zjistil, že mi při prudších pohybech začíná stávkovat žaludek, ale co z boje se neutíká, a tak jsem se postavil na start.
Ještě pozdravení s kamarády a jde se na to. Start. Vybíhám pomaleji, než obvykle a pomalu přidávám. Jakmile se dostávám k hradbám, začínám stupňovat rychlost a v ten moment to přichází – křeče v břiše. Zpomaluji a křeče jsou pryč. Držím tedy tempo. Fanoušci a krásné prostředí mi zabavují hlavu, nemyslím na bolest a jde to dobře, jen počasí mi dává zabrat – je šílené horko. Ještě, že je na hrázi občerstvovačka, liju si na hlavu celý kelímek vody a hned je mi líp. Až ke zlatému oválu to jde pěkně, na něm dokonce šlápnu „do pedálů“ zařazuji závodní rychlost a žaludek dokonce neprotestuje, a tak držím tempo, co to jde.
Bohužel přichází kopeček a ve stoupání mám pocit, že to ve mně doslova vře. Chvilku jdu, chvilku běžím. Nevím, jestli budu schopen dát ještě druhé kolo. Naštěstí přichází klesání na náměstí a tam příjemná vodní sprcha. Opět můžu běžet, a tak jdu na to. Skoro nevnímám okolí a soustředím se jen na to, dávat nohu před nohu. Tak intenzivně se soustředím na svůj běh, že přehlížím sloup a běžím přímo na něj. Uvědomuji si to si metr před ním. Rychle dávám ruce před sebe a obtáčím se kolem něj. Běžce za mnou a jiné přihlížející to evidentně hodně pobavilo. Slyším hlasitý smích. Nepochybně to muselo vypadat dost komicky, když jsem čelně mířil přímo na sloup a vyhnul jsem se mu stylem potrefeného srnce.
Směji se tomu taky a dobrá nálada se mě drží ještě dobře dva kilometry. Pak přichází krize. Zapojuji se tedy za jiného běžce a držím s ním krok. Hodně mi to pomáhá. U oválu opět ožívám a jdu přes něj, tentokrát se on chytá mně a společně předbíháme jednoho běžce za druhým. Opět až ke kopci. Přecházím do indiána a zdá se, že jsem i tak dost rychlý. Další běžec za mnou. Posledních 500 metrů už běžím s vidinou cíle. Je to tady – slyším skvělé fandění a protínám cílovou čáru.
Jsem šťastný, že jsem doběhl a můžu spolu s ostatními fandit Soničce v cíli. Atmosféra na tomto závodu je zkrátka úžasná. I když není z největších, všichni tady do toho dávají srdce, a to je na tom nejlepší. Určitě se sem zase vrátíme.
Naše resumé:
Stejně jako my, doporučujeme do Chebu přijet na celý víkend – program se tu najde pro malé i velké. Navíc se tu hezky běhá, cyklostezka okolo Ohře je pro běh jako dělaná. Závod dělají opravdoví nadšenci – Michal, Pája, Jirka, Martin, Vašek, Ondra a další, mají vymazlený každý detail a snaží si, aby si to tu každý běžec opravdu užil. Skvělí tu jsou i diváci, kteří fandí co jde a snadno si tu najdete i nové přátele, jako my. Kvůli nim se tu vlastně těšíme nejvíce. Jestli hledáte zajímavý, výborně zorganizovaný závod se zajímavou a rozmanitou tratí, vypravte se na konci příštího léta právě sem. A jako už tři ročníky předtím, i v roce 2020 budeme závodu opět ambasadory, což je nám velkou ctí.
1 komentář