5 věcí, které mě skvěle motivují k běhu

Když si obuji běžecké boty a rozběhnu se, cítím se volná jako pták a taky tak šťastná! Ano, to se děje velmi často, ale není tomu tak vždy. I já jsem jen člověk a tak se mi někdy jít nechce, přepadne mě lenóra nebo mám něco „důležitějšího“ na práci. Co mi pomáhá tréninky neflákat? 

Motivace č. 1: Parťák

Velkou motivací je mi Míša. Když se mi nechce jít běhat a on jde, často mi to nedá a jdu s ním. Když se pak totiž vrátí z běhaní sám a vypadá tak šťastně, má hezkou barvu ve tváři a vypráví, jaké to bylo, tak si pak říkám, že je škoda, že jsem taky s ním nešla. Znám se, u mně je to jen o tom, překonat se k tomu obléct se a vyběhnout. Když už se rozeběhnu, jsem ráda, že jsem také šla. Únava i lenora je ta tam a já mám pak i více energie.

Motivace č. 2: Hudba

Když mám pocit, že u běhání potřebuji nějakou „vzpruhu“ nebo „doping“, beru si na pomoc hudbu. Není to moc často a je to většinou tehdy, kdy běžím po silnici a po dlouhých, nepříliš záživných úsecích zejména ve městě nebo na závodech. Mám svůj playlist s retro devadesátkovými hity – tato hudba mi nalije energii do žil a také mi určuje rytmus kroků. Díky tomu se pak dostanu do toho správného tempa a najednou mi i běhání lépe jde. Nosím ale bezpečná sluchátka, která nemám zastrčená v uších, ale zvuk se přenáší přes lícní kost, takže dobře i slyším své okolí a zejména projíždějící auta, která jsou jinak hodně nebezpečná a člověk je snadno přehlédne.

Motivace č. 3: Skupina a trenér

Od začátku, kdy jsem začala běhat, mám jednou týdně trénink s trenérem. Je to ve skupině stejně nadšených holek na Letné a máme vždy i skvělé vedení. Jsou to běžecké kurzy pro ženy Jdu běhat a fakt mě to tam už několik let hodně baví. Sama si totiž nenaordinuji fartleky, intervaly, pyramidy… Potřebuji, aby to někdo měřil a hlídal a já se pak jen mohla soustředit na výkon. Navíc mě skupina také pěkně pohání dopředu. Tady prostě nikdy nechci být poslední!

Motivace č. 4: Aplikace

I když nejsem příliš technický typ, miluji se dívat na svoje běhy v aplikaci. Vidím, kolik jsem toho naběhala a je mi hned jasné, kdy jsem co ošidila a kde mám co ještě přidat. Čísla prosto nelžou. Není to o tom, že bych si vše nějak dopodrobna potřebovala analyzovat, ale toto mě navádí k určité systematičnosti a také k nějakému plánu.

Motivace č. 5: Důležitý závod

Hodně mi v tréninku pomáhá, když si určím pro mne nějaký důležitý závod, který vím, že nebude úplná hračka. Vím pak, že každý ošizený trénink nebo zbytečně vynechaný běh mi pak v něm bude chybět. Vždycky si říkám: Těžko na cvičišti a lehko na bojišti. A to je pravda.

 

Napsat komentář