Jak vstupujeme do nové běžecké dekády? Na předsevzetí ani jeden moc nejsme, ale tady je pár bodů, které nás posouvají dále. Jaké to jsou?
Stanovujeme si cíle
Vždy před začátkem nové sezóny si každý řekneme, kam bychom se chtěli posunout. Minulý rok jsme věděli, že hlavní pro nás budou trailové závody na zajímavých místech. Michal si chtěl zaběhnout první stovku a Soňa svoje první ultra – a to se nám podařilo. Tento rok nás to potáhne podobně – do přírody a na zajímavá místa, ale vyhýbat se určitě nebude ani kratším a silničním závodům. Často je totiž bereme i jako skvělou přípravu a trénink. Vaše cíle ale nemusí být nijak extrémní. Aby šly dosáhnout, musí být reálné a splnitelné. I my jsme začínali postupně a trvalo to několik let, než jsme se do ultra závodů pustili.
Plánujeme si rok
Závody milujeme, ale nelze je zvládnout všechny. Ty, které máme opravdu rádi, si hned dáváme do diáře už na další rok a samozřejmě pátráme po něčem novém a zajímavém – moc nás vždy lákají originální akce v zahraničí, kde při závodech poznáme nová místa, místní kulturu a zvyklosti. A běhat v nepoznané krásné horské krajině – to pak závod skvěle utíká a ještě více nás baví. Jsme zvědaví, kam se dostaneme letos.
Nezapomínáme na regeneraci a odpočinek
I když někdy vypadáme jako tryskomyši, uvědomujeme si, že stále nemůžeme jet naplno, proto se více a více učíme vypnout a odpočívat, střídat tréninkové dny s volnějšími a také běhání prokládat jinými sporty. Oba nás baví plavání, Míšovi hodně vyhovuje lezení a Soně jóga, která krásně protáhne svaly, posílí, zvýší pružnost, nabije novou energií a také výborně vyčistí hlavu.
Učíme se ze svých chyb
Samozřejmě i nám při běhání nebo při závodech občas něco nevyjde a pěkně si natlučeme nos. Jenže tyto situace jsou pro další sezónu velmi důležité a my si z nich musíme vzít to, co nás posune zase dále. Snažíme se nenechat se nezdary převálcovat, ale zkusit to znovu a lépe a také nechat si poradit od zkušenějších. Žádný učený z nebe nespadl.
Neděláme nic, co by nás nebavilo
Běhání se nikdy pro nesmí stát jen povinnou rutinou. Ano, trénovat se musí a někdy i dost tvrdě, ale vždy z toho musíme mít dobrý pocit a vědět, proč to děláme. Dobrá desítka, maraton nebo kvalitně uběhnutý trailový závod se bez tréninku neobejde, ale tak je to se vším. Někdy nás baví ale běžet si jen tak, pro radost a pro ten pocit. Někdo tvrdí, že to důležité není, pro nás je to ale tím nejdůležitějším.