5 důvodů, proč vám to zrovna teď nejde

Máte pocit, že teď, když jsou podmínky pro běh ideální, byste měli být nabití energií a mělo by se vám dobře běhat? Avšak někdy je opak pravdou a vy se trápíte s každičkým krokem? Taky to známe. Možná to může být způsobeno některým z těchto důvodů:

SOŇA:

1. Rychlá změna teplot a počasí

Když jsem minulý týden běžela, tak se jindy pro mne v pohodě zvládatelná trasa už od třetího kilometru proměnila v malé peklo a já jsem nemohla. Věděla jsem, že tréninkem to není – bylo to počasím, kdy bylo fakt teplo. Dělává mi to trošku problém každé jaro, kdy teploty začínají stoupat nad dvacítku. Moje tělo se musí zvyknout, „přepnout“ se do letního módu a pak už je to fajn.

2. Příliš mnoho stresu

Je pravda, že mi běhání čistí hlavu a díky němu se pak mnohdy problémy zdají menšími. Jenže je tu stres. Nesmí ho být moc a být příliš „čerstvý“. Když se například někdy těsně před během nebo při něm pohádáme s Míšou, tak pak to prostě nejde a nejde. Musíme se proto brzy udobřit (nejčastěji to dopadá tak, že se na sebe podíváme a pak oba současně vyprskeme smíchy) a pak se nám hned běží o poznání lépe. Holt hlava řídí tělo i trénink.

3. Nedostatek odpočinku

Nic se nemá přehánět, při tréninku je důležitý i odpočinek. Poslouchám svoje tělo. I když teď běhám aspoň 5x týdně a k tomu cvičím pravidelně jógu, někdy si dám i den, kdy nedělám nic. Když mi dá tělo povel, že je unavené, tak prostě relaxuji. Hodně na sobě také cítím, že se mi špatně běhá, když nejsem dobře vyspaná. Sama o sobě tvrdím, že čím jsem starší, tím více spánku potřebuji k tomu, abych normálně fungovala.

MICHAL:

4. Nevhodné jídlo a málo tekutin

Tak tohle se mi donedávna stávalo celkem často. Každému vyhovuje něco jiného, ale dávat si před během těžká jídla, tak to ví asi každý, že není ideální nápad. Problém jsem ale míval s tím, že jsem si dával jídla až příliš bohatá na sacharidy a tělo je zkrátka očekávalo. Jakmile mu došly, odmítalo podávat výkon.Když jsem pak sacharidy omezil, tělo si pomalu zvyklo a tak už mi zbývá, jen abych se před během nepřejedl.

S pitím je to trošku jiné. Stává se mi to až neuvěřitelně často, že v teplých dnech se nedostatečně průběžně hydratuji a pak se to snažím dohnat těsně před během nebo také ne. Výsledkem je, že pokud se hodně napiju těsně před tréninkem, tak se sotva vleču a jsme rád, že obsah žaludku zůstane tam, kde patří. Pokud se nenapiju, pak po chvíli cítím, jak mám nohy jako z kamene. Běh se pak podobá brodění v bahně a k tomu se sem tam ozve i nějaká křeč.

Proto je dobré myslet na doplňování tekutin dostatečně s předstihem a pít po malých dávkách pravidelně.

5. Přemotivovanost

Blíží se velký závod, mám natrénováno a vím, že to musí dopadnout dobře. V hlavě je vše v pořádku a pak najednou jako když utne. Bolest v lýtku, píchání v koleně. Zkrátka se mi zdá, že je všechno špatně. Většinou se mi to děje poslední týden před závodem a se startovním výstřelem vše vymizí. Důležité je si to nepřipouštět. Jakmile tomu totiž podlehnu, jsem na nejlepší cestě závod nezvládnout. Zkrátka motivace je důležitá, ale vždy je potřeba si říct: „Není důležité jestli to půjde nebo ne, hlavně si to jdu užít!“

Foto: Zdeněk Zatloukal pro Nutrend

1 komentář

Napsat komentář