Výběr hydratační vesty je pro ultra běžce skoro stejně důležitý, jako výběr té správné boty. Musí pojmout dostatek vody, veškerou povinnou výbavu a jídlo na zvolenou distanci. Letos jsem dlouhodobému testu podrobil vrcholný model nabídky americké značky Camelbak.
Protože jsem na batohy opravdu hodně náročný, nespokojím se jen tak s něčím. I z toho důvodu už několik let na sportovním veletrhu ISPO v Mnichově pravidelně navštěvujeme evropské zastoupení značky Camelbak – etalonu ve sportovní hydrataci a probíráme s nimi jejich novinky a vylepšení pro následující rok.
Tuto sezónu jsem podrobil testu Ultra Vest Pro Graphite. S tímto modelem jsem naběhal okolo tisíce kilometrů od krátkých vzdáleností, kdy jsem s sebou nebral ani vodu, po 100 kilometrovou porci na PVLH. Vrcholem pak bylo 80 kilometrů v závodním tempu při ultra závodě Pyšelský kopeček.
Proč radši zvolit hydratační vestu než batoh
V minulosti byly velmi oblíbené běžecké batohy a ty často vycházely z těch cyklistických. Jenže běžec potřebuje přece jenom trošičku jiný komfort. Pokud mám mít na zádech výbavu patnáct i více hodin, nesmí mě naprosto omezovat. Navíc s vaky na vodu v zadní komoře se pracovalo dost špatně a jejich plnění na občerstvovačkách dost zdržuje. Oproti tomu běžecké hydratační vesty by měly na těle sedět jako druhá kůže a plnění softflašek je s trochou cviku naprostá hračka. Dalšími důležitými vlastnostmi je pojmout kompletní povinnou výbavu a jídlo. Nesmí však, pokud něco použijete a batoh vyprázdníte, nic skákat a vesta musí stále stejně dobře sedět. V neposlední řad jsou tady hůlky. Rychlá a snadná manipulace s hůlkami je pro mnohé ultraběžce klíčová.
Jak v těchto parametrech obstál Camelbak?
Hydratace
Perfektně vyřešenou hydratací je Camelbak známý, u vesty jsou použité dvě softflašky s širokým hrdlem a zamykatelnou savičkou. To se hodí pokud batoh převážíte na start již naplněný vodou nebo jonťákem a nechcete, aby bylo vše okolo pocákané, zejména pak samotná vesta. Rozšířené hrdlo je naprosto geniální a doplňování tekutin na občerstvovačkách je proto velmi rychlé a pohodlné.
Výbava a jídlo
Hned, když jsem vestu vzal do ruky, mně zaujala velká zapínatelná kapsa na mobil a doklady. Oproti předchozímu modelu v ní přibyla malá vnitřní kapsička, například na občanku. Popravdě, já z ní mám smíšené pocity. Pokaždé, když do ni mobil strkám, zadrhne se mi o ni. Na druhou stranu se mi nestane, že při vytahování mobilu vytratím doklady a to se mi s předchozí verzí stalo. Další kapsičky na bocích používám na gely a energetické tyčinky. Žádné jiné jídlo s sebou nenosím. V kapsách mám vždy jídlo na nejbližší 4 hodiny, abych ho ze zadního prostoru nemusel přetahovat moc často. Zkrátka když běžím, mám batoh na zádech a dokud mě situace nedonutí, tak ho nesundávám. Zadní prostor je rozdělený na dvě části: pevnou vnitřní, přizpůsobenou pro doplnění o vak na vodu, to ale, pokud se nechystáte běžet přes Saharu, moc nevyužijete. Takže ji můžete stejně jako já použít na povinnou výbavu: nepromokavou bundu, kalhoty, tričko s dlouhým rukávem, dvě čelovky, větrovku, lékárničku, rukavice, nepromokavé návleky na rukavice, čepici a pár dalších drobností. To vše se tam s rezervou vejde. Do druhé, pružné části, pak doplňuji rezervní gely, sáčky s isodrinkem, magneslife a několik tyčinek pro jistotu. Je až zarážející, jak moc se toho do vesty vejde. Pružná část se zkrátka dokáže natáhnout hodně, ale zároveň zajistí, že i pokud je vesta poloprázdná, nic v ní neskáče.
Hůlky
Největší slabina mnoha batohů. Najít ideální umístění hůlek tak, aby nezavázely při běhu, ale snadno se sundávaly a zejména vracely zpět, je technický oříšek. Ultra Vest Pro má dvě základní řešení, jak hole umístit. Jedno je vzadu vodorovně nebo napříč shora dolů. Mně osobně více vyhovuje podélné uložení, jsem schopen si takto hůlky dát na záda i za běhu, i když si při tom trochu kloubím ruku. Pro nasazení napříč už si musí vestu jednoznačně sundat. Někdo ohebnější by to možná dokázal i bez toho, já ale nejsem hadí muž a tak dávám přednost, pokud má batoh poutka v přední části a to tady bohužel není. Na druhou stranu i s tím jsem si dokázal poradit a přidáním dvou gumiček jsem si provizorní úchyt hůlek udělal sám. Na závěr sezóny jsem ale přešel na hole ergocurve.de, které se dávají na záda jako luk a problém s umístěním holí se rázem stal bezpředmětným.
Jak se s vestou běhá?
Než jsem vzal vestu na první dlouhý běh, vyzkoušel jsem si ji nejprve na kratších vzdálenostech, jen abych měl dát kam mobil, případně nákup v obchodě. To je totiž ideální zkusit, si jaké to je tahat věci, které nemají ideální tvar na přenášení při běhu a ověřil jsem si tak, že konstrukce perfektně udrží na svém místě téměř cokoliv od krabice se šlehačkou, po sáček brambor.Ať už s naplněnou nebo prázdnou, o vestě jsem na zádech ani nevěděl.
Při dlouhých bězích jsem si vyzkoušel jak běh s jednou, tak s oběma lahvemi, plnou závodní výbavou a opět jsem o ní ani nevěděl.
Co bych vylepšil?
Přidal bych pružnou kapsu i před druhou lahev a rozhodně bych se zamyslel nad úchytem pro hole v přední části. Jinak patří vesta tomu nejlepšímu, co si můžete na ultra, ale také na každodenní běhání pořídit. Není divu, že s ní běhají i takoví borci, jako je třeba Ondra Pavlů.
