Jak si najít (nejenom běžeckého) partnera

Mít svoji lásku i skvělého parťáka v jedné osobě je prostě skvělé, zvlášť když holduje i vašemu koníčku. Jenže kde se ten „správný“ vůbec hledá?

Možná slovo hledat není to správné. I když se říká, že kdo hledá, tak najde, tak ne vždy to ve vztazích platí. I my jsme si prošli různými karamboly a možná i omyly, ale vše nám dalo určitou lekci a mělo nás i něco naučit. I když ne vždy to bylo příjemné.

V této době není snadné být sám, zvlášť když jste žena a po třicítce. Tady něco nehraje – říkají si mnozí. Proč nemá partnera, proč ještě není vdaná a proč nemá děti? Pokud se blížíte více ke čtyřicítce, je to ještě horší. A tak hledáte a to je začarovaný kruh a to se netýká jen žen. Hledání má totiž takovou zvláštní energii, která jde navenek vycítit. Člověk na lovu, který někoho potřebuje.

Vznikají tak vztahy, jen aby nějaký byl, abychom nebyli sami. Někde jsem četla, že takovým partnerům se říká „citový převaděči“. Že vás od skvělého bývalého přenesou ke skvělému budoucímu. Takový vztah nic nedává, naopak energii bere, ale nejste sami a máte pak od okolního světa pokoj.

Přestanou věty typu: tak co, už někoho máš?  Tik, tik, biologické hodiny už tikají a podobně. Mně v tomto pomohlo běhání. Kamarádi i známí (rodina naštěstí tohle nikdy nedělala) se najednou přestali ptát na to, koho jsem potkala a s kým byla na rande, přestali dohazovat své známé, ale přehodili a začali se ptát na běh. Běhání mi dávalo od začátku víc, než jenom skvělou kondičku a vyčištění hlavy. Naučilo mě soustředit se jen na to, že běžím, že moje tělo maká a ne aby hlava pořád dokola jela v přemýšlení nad tím, co jsem udělala špatně v minulých vztazích, a jak by měl vypadat ideální budoucí partner.

Prostě jsem se na to vykašlala a smířila se s tím, že prostě teď jsem zrovna sama, a že i tak můžu žít plnohodnotný a krásný život. Jenže právě to jsou ty okamžiky životních změn. Když to přestanete přirozeně řešit, energie se změní a NĚCO se stane. Doběhla jsem svůj první půlmaraton a potkala JEHO a toho si pak i za tři roky na stejném závodě vzala.

A když vše možná na první pohled vypadá dokonale, ani my nejsme dokonalí. Někdy jsme protivní, bez nálady, něco se nám nedaří tak, jak bychom chtěli, a také se i občas hádáme. Jenže vždy po bouřce vyjde slunce a ten druhý vám dá najevo, že vás i s těmi vašimi chybami miluje. Nejsem žádná specialistka na vztahy, ale jedno vím jistě: nehledejte, věřte a běhejte. On ten pravý jednou stejně přijde nebo přiběhne…..

Leave a Reply