Velký běžecký svátek se blíží – pražský půlmaraton. Dvacet jedena kilometrů mnohým nedá spát a chtějí tuto metu pokořit. Jenže je tady pár strašáků. Co s nimi?
Takovou vzdálenost nezvládnu
Zapomeňte na obavy. Trénovali jste a dlouhé traťe už jste běželi. Není se čeho obávat. Důležité je na startu s davem nepřepálit tempo a běžet si tím svým. Stůj co stůj. Pomáhá také hlavu přesvědčit, že o nic nejde, že to vlastně klasický výběh, akorát po centru Prahy.
Co když mě chytne nějaká „příhoda“?
Na svém prvním půlmaratonu jsem se bála, že když budu na občerstvovačkách pít, nedoběhnu ho. Jenže tělo tekutiny při závodě zpracovává a vy se potíte, takže ve většině případů nebudete mít potřebu. Horší to je, pokud se vzbouří střeva – třeba ze stresu, z nevyzkoušených gelů nebo doplňků na energii. Proto si dopředu nastudujte trasu, jsou tam označené i mobilní záchodky. No a když bude nejhůře, vběhnete do nějaké restaurace nebo obchodu.
Neukočíruji svoji hlavu
U dlouhých tras víme, že „běží“ hlavně hlava. Proto ji zabavte a nenechte ji přemýšlet nad tím, že vás něco bolí, že to dnes nejde nebo že máte před sebou ještě takovou štreku. Někomu pomáhá hudba, někoho zachrání jiný běžec, který prohodí pár slov, někomu pomáhají audioknihy. Pokud v uších nic nezvládáte, kochejte se památkami, počítejte si nebo pozorujte ostatní běžce. Hodně pomáhá také představivost – myslete v duchu na to, jak probíháte cílem nebo jak krásná je medaile, kterou vám budou věšet na krk.
Když zastavím, tak už se nerozběhnu
Vůbec neplatí, že se celý závod musí v kuse běžet. Když nemůžete, přejděte klidně do chůze. Pokud vás budou brát křeče do lýtek, vezměte rychlou pomoc – rychle vypijte ampuli Magneslife. Ideální však je se hořčíkem dopovat už pár dní před závodem. Strach z nerozběhnutí můžete mít i na občerstvovačce, kde se chcete napít nebo si něco zobnout. I tady radíme pomalu jít nebo se na pár vteřin zastavit, abyste nebyli celí mokří a ulepení od jonťáku, ono to dál půjde.
Nezradí mě boty?
Když boty začnou tlačit nebo někde řezat, není to při tak dlouhé vzdálenosti nic příjemného. Půlmaraton byste proto měli běžet v botách, se kterými máte už několik zkušeností a zkusili jste si s nimi i delší trasu. Měly by být aspoň o číslo větší a pokud víte, že na chodidlech máte nějaká místa „citlivější“ preventivně si je zalepte skvělými hydrokoloidními náplastmi na puchýře nebo třeba tejpy. A důležitá věc – běžte jen v kvalitních běžeckých ponožkách nebo kompresních podkolenkách.
Tak ať se vám krásně běží a těšíme se na vaše postřehy ze závodu! My tam taky budeme!