Často dostáváme otázku na naše běhání. Přelom roku byl pro nás zlomový a nastaly velké změny. jak to teď teda máme?
Michal
Hektický konec roku, 3 maratony za 3 měsíce a do toho 150km závod – to prostě byla jízda. Není tedy divu, že pro mě byly Vánoce a nový rok opravdu časem odpočinku, tedy alespoň toho běžeckého. Tak málo kilometrů jsme za 3 týdny nenaběhal už několik let. Jenže to bylo potřeba a já se konečně cítím zase připravený na skutečný trénink.
Takhle to ale ještě před týdnem rozhodně nevypadalo. Po dlouhých cestách návštěvě rodičů s nesčetnými dobrůtkami jsem se po návratu 1. ledna cítil jako koule, kterou stačí někam odvalit a nechat tam až do jara.
Naštěstí jsem si včas vzpomněl, co vše je tento rok přede mnou. Hned na začátku druhý víkend v lednu Ještěd 24 a pak už plná příprava na Bratislavský maraton. To přece nemůžu jen tak zazdít! Rozhodl jsme se připravit si plán.
Nejprve první lednový týden ještě běžecky pojmout velmi zlehka. Opět jsem upravil jídelníček, až na jeden prohřešek, kdy jsem si dal v mé oblíbené zmrzlinárně Creme de la Creme střední zmrzlinu ale bez cukru. Nejhorší stav jsem měl v pátek. To jsem myslel, že budu kousat a nejlepší způsob, jak ode mě nedostat vynadáno, bylo zdržovat se minimálně 200 km ode mě. Jaká úleva byla pro mé okolí, zejména pro Soničku, že do sobotního rána jsem se probudil se vcelku pohodovou náladou.
Dalším krokem bylo připravit si tréninkový plán. V přípravné fázi jsem musel započítat 24 hodinovku na Ještědu, ta mi pravda rozhodí minimálně týden před a týden po, ale pořád bude zbývat dost času doladit vše k Bratislavě.
A jaký je tedy plán?
- Upravit stravu a udržet ji bez výkyvů i při cestování
- Snížit postupně váhu
- Nabrat do půlky února dostatek kilometrů běhu + skialpu/kolo/běžky
- Od konce února a v březnu začít nabírat rychlost.
- Udržet si maximální motivaci
Tak snadný plán prostě musí vyjít. Tak mi držte palce!
Soňa
Už několik let jsem zvyklá, že jakmile si na konci října odběhnu naše oblíbené ultra v Polsku – Lemkowynu, tak končím běžeckou sezónu, „vypínám“, regeneruji a pomalu se začínám zase rozběhávat v prosinci. Jenže loni naše sezóna celý podzim až do Vánoc jela na plné obrátky a zakončil ji až 18. prosince Pisa maratonem.
Všechno to velké cestování, dva maratony, jeden půlmaraton s osobáčkem, příprava narozenin blogu a křtu knížky a také ultra ve třech měsících i takové tryskomyši, jako jsem já, dalo zabrat a já se cítila úplně vyhořelá. Takže těsně před Vánocemi a o svátcích jsme sice chodili běhat, ale jen krátké tratě a velmi pomalu a třeba jen dvakrát týdně. Najednou jsem měla pocit, že všechno za mnou a jednou mě dokonce běh tak štval a nebavil, že tento pocit jsem už dlouho nezažila. Jenže to trvalo jen pár dní. Tělo si trochu odpočinulo a když jsem se v Orlové zase rozběhla, byla tam ta radost z běhu, to že tělo hýbe a že má ten známý pohyb. Ale nebylo to jen tak, i po krátkém běhu jsem cítila svaly. Poslouchala jsem tělo a dávala si mezi běhy větší pauzy a byly i dny, kdy jsem prostě nedělala nic.
Pak jsme se vrátili domů, do Prahy. Nikam jsme nespěchali, nikam jsme nemuseli. Najednou tu byla zase moje postel, všechny moje běžecké věci, naše známé oblíbené trasy v Prokopském údolí i v Chuchelském háji. Tělo se dávalo dohromady a stejně tak si užívalo po těch všech silnicích a rovinkách i více kopečků, trailů, přírody. Jako by mi někdo zase dal zázračnou injekci pnou energie a chuti běhat.
Pauza se vyplatila a já cítím, že právě teď je čas začít zase trénovat. Dlouhé pomalé běhy jsou na toto období ideální a když se k tomu přidá ještě toto „jarní“ počasí, jde to jako po másle. Jedno je pro mě ale nejdůležitější. Nejsou to výkony ani osobní rekordy za každou cenu, na prvním místě je to, že běhání mě moc baví a dělá mi radost.
A jak to máte s běháním v tomto období vy?
Nejprve mi dovolte opět napsat že to je další úžasný článek.. Moje běžecká sezóna v loňském roce byla ukončena 13.11. závodem Velká Kunratická, poté už bylo běhání na relax a pohodu.. Od 5.12. už začala příprava na sezónu novou a to příprava na Půlmaraton 😊.. Přeji vám ať to běhá a vše vychází jak má.