Naše poprvé: Jak jsme se seznámili s terénním triatlonem

Při běhání se často setkáváme s kamarády, kteří kromě běhu závodí také v triatlonu. Tento sport nás zajímá, ale nemáme tolik času se mu věnovat naplno, a tak často jen tak proplouvá kolem nás. Jenže díky spolupráci se značkou Paul Mitchell nám tentokrát doslova zastoupil cestu.

Když nás oslovila vlasová americká značka Paul Mitchell, přišlo mi divné, proč kadeřníci a sport? Měl jsem chuť říct: Ne. Jenže pak jsem se potkal s Tomášem – hlavou českého zastoupení –  sportovcem tělem i duší a pochopil to. Paul Mitchell je tady také pro všechny aktivní lidi, vždyť vznikl na Havaji a je tam jedním z hlavních sponzorů terénního triatlonu Xterra. Dlouhé hodiny jsme se pak bavili o závodění, běhání a o triatlonu. Řekl mi, ať to zkusím. Ne klasický triatlon na silnici, ale pořádný zápřah v terénu – závody Xterra. Nelenil a hned nám domluvil přípravný kemp v Prachaticích.

Řekl jsem si OK. Pak jsem se podíval se na profil závodu a došlo mi , že to nebude úplná procházka. Na druhou stranu jsem jako kluk závodil v cyklokrosu a plavání, takže to stačí trošku oživit a bude to brnkačka. Od kamaráda jsem si půjčil kolo, sebral nějaké plavky, co jsem doma našel a se Soničkou jsme vyrazili na Šumavu.

První den – začínáme zostra

Trénink začíná lehkým, sedmi kilometrovým během v 7 hodin ráno. Protože jsme na Šumavě, tak to jsou kopečky. Běží nás tu různě zdatná skupina, ale po ránu se nikomu nechce pouštět do větších akcí. Běžíme pěkně pospolu a trenér Karel Zadák dává každému pár rad. Zatím to vypadá na celkem pohodový víkend. Jenže to byla jen rozcvička. Po snídani přichází pořádný trénink – horská kola. Karel se dívá nedůvěřivě na moji výbavu. Nemám cyklistické tretry a můj dres ve stylu „vrchní prchni“ ho lehounce provokuje. Uklidňuje ho, až když vidí solidní kolo.

Opět stoupáme. Jedeme k rybníku, ale jako jeden z mála je na kopci 10 kilometrů vytrvalého stoupání. Závidím ostatním, že mají zapnuté boty do pedálů, ztrácím spousty energie.

Od rybníka vyrážíme po trase závodu. Rovnou k nejtěžšímu sjezdu. Michal Piloušek, skvělý triatlonista a hlavní organizátor Xterra závodů v ČR nám ukazuje, jak se do něj pustit a já najednou začínám mít z kola respekt. Střemhlavý sjezd. Vlevo sráz, vpravo stromy a rovně dolů – no vlastně také sráz. Napoprvé kolo raději tlačím, ale není to dvakrát pohodlné. Ještě jednou –  velí Michal a my poslušně vyjíždíme nahoru. Tentokrát už to zkouším. Držím se, jak to jen jde. Mám teleskopickou sedlovku a tak se snadno dostávám za sedlo a nakonec celý kopec sjedu. Přichází déšť a my se pouštíme do dalších sjezdů a výjezdů. Nakonec nastoupáme 800 metrů na 36 kilometrech. Zažijeme spousty legrace v technických sjezdech a pěkně se vyšťavíme v prudkých stoupáních.

Den ale ještě neskončil. Teď je na řadě plavání. Těším se. Opět ale rozčiluji Karla. Jako jediný nemám klasické plavky, ale své oblíbené „čachtací“ quicksilvery, navíc jsem si doma zapomněl plavecké brýle. Přesto se pouštím do tréninku s vervou. Snažím se plnit trenérova zadání a začínám si nadávat, že jsem do toho šel. Najednou mi odmítají nohy poslušnost. Dostávám křeč. Jdu rychle z vody a hledám co nejlepší polohu. Bolest povoluje i díky ampulce magneslife a spoustě vypité vody.

Tak teda jo, tohle nebude taková procházka, jako jsem myslel. Na samotný závod se musím připravit o moc lépe, než jsem předpokládal.

Den druhý a třetí: nakonec to půjde

Další dny už je trénink o mnoho snazší a zaměřujeme se spíše na techniku. Projíždíme si trať zkoušíme „přechody“ – co nejrychleji z kola do běhu a naopak, několik sérii v rychlém tempu. V závodě to musí jít naprosto automaticky, žádné zaváhání.

Pro všechny nebo ne?

Probíráme také s Michalem a Karlem, pro koho vlastně Xterra je. Ujišťují mě, že ji zvládne s trochou tréninku každý, avšak je potřeba vědět, že Prachatice jsou nejtěžším závodem u nás a patří ke špičce v Evropě. Proto je potřeba k tomuto závodu přistoupit s pokorou. Je tady ale Ostrov, Plzeň, Hradec Králové nebo Opava, kde je možné si Xterru vyzkoušet nebo si dát v Prachaticích kratší trasu. Další možností je štafeta, na kterou se chystá Sonička, která do týmu bude hledat zdatného plavce či plavkyni a také bikera, či bikerku. Prostě každý si najde variantu, kterou zvládne a může si ji dokonale užít.

Pokud si tedy chcete běh zpestřit něčím novým je vám pohyb v přírodě blízký, podívejte se na stránky Xterra.cza dejte nám vědět, jestli do toho jdete, nebo už jste to třeba zkusili. My se na všechny těšíme první víkend v srpnu v malebných, historických Prachaticích.

Leave a Reply