Ačkoliv jsem před patnácti lety hltal Born to Run jedním dechem, nikdy se ze mě nestal nadšenec bosého běhání. Ano, doma chodím zásadně bos, když jsem někde na trávě nebo v písku také rád běhám bez bot. Jenže vždy šlo jen o krátké úseky a vzdálenosti v řádech kilometrů jsem vždy absolvoval v tlumených botách. Jenže pak se mi do rukou dostaly boty pro přirozený běh. Jak jsem se s nimi sžil a stojí za to si je pořídit?
Předloni, když jsme vyráželi na maraton v Pise, nám přímo do hotelu dorazil balíček s botama Xero, které propaguje právě autor Born to Run Christopher McDougall. Prochodil jsem v nich celou Pisu a cítil jsem se v nich neuvěřitelně komfortně. Od té doby jsem na běžné nošení téměř zapomněl na jakékoliv jiné boty.
Stále jsem ale nenašel odvahu v nich běžet delší běh. Změnila to až náhoda. Na jeden z našich výběhů v Praze z Vapiana jsem si zapomněl běžecké boty. Nezbylo mi, než celou 11 km dlouhou trasu, včetně sprintu přes Nuselský most, zvládnout v Xerech. Nebyla to legrace, jenže jsem už měl z chůze nacvičený kratší krok a hlídal jsem si držení těla, abych nedošlapoval před sebe, ale vždy do těžiště. 11 kilometrů jsem uběhl a nohy překvapivě vůbec nebolely. Zato celková únava byla, jako bych zaběhl půlmaraton, zkrátka mé tělo nebylo zvyklé zapojit některé svaly tak intenzivně a dalo mi to jasně najevo.
Pár dní na to jsem dělal rozhovor s Christopherem o jeho nové knize Born to Run 2 a jeho bosé běhání. Bylo zajímavé s ním sdílet právě tyto zkušenosti. Doporučil mi, ať dál v bosobotách chodím kdykoliv je to možné a určitě absolvuji i další běhy. Od té doby zařazuji bosý běh nepravidelně, před zimou i několikrát měsíčně. Je zajímavé, jak se tyto tréninky projevují i v ostatních bězích.
V době, kdy absolvuji více běhů v barefootech, mám i v ostatních bězích vyšší kadenci a kratší krok. Viditelná změna je v celém držení těla. V době, kdy jako teď přes zimu v bosobotách skoro neběhám, se mi krok naopak protáhne a dopad na styl je tragický. Mimo běh je pak vidět výsledek v držení těla jak při chůzi, tak i při obyčejném stání.
A moje resumé?
Stále nejsem příznivcem každodenního bosoběhu, ale přínos pravidelných tréninků v botách bez tlumení a pravidelného chození v nich je vidět. Teď, když se zase začíná oteplovat, je ideální doba znovu začít trénovat v Xerech. Už se na to moc těším.
A co vy, jaké máte zkušenosti s barefooty a běhali jste v nich také někdy?
